Abaka (vlákno)
Abaka je vlákno z listů banánovníku textilního (Musa textilis) pěstovaného převážně na Filipínách.[1]
Pěstování a sklizeň[editovat | editovat zdroj]
Kmen banánovníku dosahuje až 6 metrů výšky a asi 5 cm tloušťky. Rostlina má kolem 20 listů, z jejichž žilek se získávají až dva metry dlouhá vlákna. Žilky se zbavují pochev ručním nebo strojovým loupáním (dekortikátor) a suší na slunci. Čistým, suchým vláknům se pak obvykle říká manilské konopí (protože přes přístav ve filipínské Manile se dopravuje skoro celá světová produkce tohoto materiálu; seté konopí je na rozdíl od manilského lýkové vlákno).[2] Ze 100 kg listů se získává 1,5-3,5 kg vláken. [3]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Vlákno sestává z 84 % celulózy a 5 % ligninu. Délka vláken (na prodej) = 100-200 cm, tloušťka/průměr 150-260 µm, specifická hmotnost = 1,5 g/cm³, tažnost (do přetrhu) 7,8-8 %, tažná pevnost 980 N/m², navlhavost 5,8 %, odolnost proti účinkům mořské vody.[2] [3]
Výroba a použití[editovat | editovat zdroj]
Ve 2. dekádě 21. století dosáhla celosvětově průměrná roční sklizeň cca 80 tisíc tun s výnosem 125 milionů USD, na které se podílely Filipíny s téměř 90 %.[4] Více než 80 % vláken se používalo na výrobu papíru, na textilní výrobky asi 12 % abakových vláken tj. řádově 10 tisíc tun ročně.[5]
Výroba příze[editovat | editovat zdroj]
- Abaková vlákna se údajně mohou spřádat podobnou technologií jako např. sisal.[2] Ve světě však není známý žádný praktický příklad zpracování tímto způsobem.
- Tanagak je monofilní příze zhotovená svazováním jednotlivých vláken cca 2 metry dlouhých. U nejjemnějšího vlákna (150 µm = 26,4 tex) připadá na váhu 1 kg cca 25 km příze, ve které jsou vlákna spojena cca 12 tisíci uzly.[6]
- K výrobě tanagaku patří urovnání svazku sušených vláken, česání/kartáčování a svazování/spojování konců vláken uzlíky. Jedna vazačka může vyrobit denně 0,5 kg příze (podle jiných údajů 1 kg za týden[6]). Kilogram sušených vláken se prodává za cca 2 €, tanagaková příze má hodnotu cca 8 €/kg.
- Ve 2. dekádě 21. století byla na Filipínách zaznamenána roční výroba tanagaku kolem 3,5 tun. V roce 2014 byl plánován projekt racionalizace sklizně abaky a výroby příze tanagak, která se měla zvýšit na 14,4 ročních tun. Projekt měl být financován Světovou bankou a zčásti filipínskou vládou celkovou částkou 750 tisíc €. Týkal se 6 výrobních družstev se 370 členy ve filipínské provincii Sarangani. V rámci projektu se měla např. zvýšit produktivita vazačky tak, že by vyrobila kilogram příze za den (což odpovídá výkonu nejméně 25 uzlů za minutu).[7] O realizaci tohoto projektu nebylo do roku 2022 nic publikováno.
- V roce 2015 byl konstruován a jako prototyp odzkoušen jednoduchý stroj na výrobu příze z jednotlivých abakových vláken obeskaných polyesterovým filamentem. Stroj v ceně cca 1500 € měl produkovat asi 2,5 kg příze za den.[6] O použití stroje v praxi není nic známo.
- Papírová příze na surovinové bázi abakových vláken. Švýcarská firma QWSTION vyvinula ve spolupráci s taiwanskou společností Tainan ve 2. dekádě technologii výroby příze a tkanin na tomto principu. Údaje o technice a množství výroby nebyly dosud publikovány.[8]
Tkaniny z abaka[editovat | editovat zdroj]
Téměř všechny tkaniny z abaka se vyrábějí na ručních stavech
- technikou t´nalak na horizontálních stavech (vzorováním pod údajným vlivem mystických představ, z jednotlivých vláken barvených na způsob ikat) [9]
- technikou sinamay[10]
- tkaní svazků vláken (viz galerie)
Tkaniny z papírové abakové příze se vyrábějí na bezčlunkových strojích jako plátna nebo popelíny s hmotností cca 250 g/m²..[8]
Výroba provaznického zboží[editovat | editovat zdroj]
je už od konce 20. století stále více omezována konkurencí syntetických výrobků.[2]
Speciální papír[editovat | editovat zdroj]
Více než 80 % manilského konopí se používá na výrobu speciálního papíru (filtry, bankovky atd.).[2]
Recyklované manilské konopí[editovat | editovat zdroj]
Filament z recyklovaného manilského konopí[11] se nabízí jako příze na ruční práce. Je to příze z recyklovaných abakových zbytků a podřadných vláken vyrobená na způsob viskózového filamentu, označovaná také jako banánová nebo palmová příze.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Banánovník textilní, Rostlinná textilní vlákna, Sisal,
Galerie abaky[editovat | editovat zdroj]
Sklizeň a dekortikace abaky
-
Sekání listů abaky (Filipíny kolem roku 1900) -
Oddělování vlákenných pásů (tuxying) z listů abaky -
Řezání pásů (stripping) -
Sušení abaky na slunci -
Různé stupně jakosti abakových vláken
.jpg)
Textilní zpracování vláken
-
Tkaní rohože ze svazků vláken (Filipíny) -
Tkaní "t´nalak" (technika backstrap) -
Tkanina “ t´nalak“ (z jednotlivých abakových vláken) -
Taška z ručně tkané abaky -
Lano z abakových vláken -
Vodotěsná tkanina z abakové papírové příze
_(40246611432).jpg)
.jpg)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kiessling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
- Franck: Bast and other plant fibres, Woodhead Publishing Ltd., Cambridge 2008, Registered in England No. 2395953
- Robinson: Abaca: A Cordage Fiber, U.S. Department of Agriculture 1953, digit. 2016-07-21
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Definition of abaca [online]. Meriam Webster, 2022 [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Franck: Bast and Other Plants Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5, str. 315-321
- ↑ a b Abaca Fibre [online]. Cambridge Universiy Press, 2022 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Production and marketing practices of abaca [online]. FAO, 2022 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Abaca Fiber Market Size [online]. Grand View Research, 2021 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Design, Fabrication, and Evaluation of a Village-Scale Yarning Machine [online]. Visayas State University Philippines, 2015 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Summary of Investment [online]. Academia, 2014 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Banantex [online]. Haute Innovation, 2019-02-24 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The dreamweaver of Lake Sebu [online]. ILO, 2011-12-02 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Products [online]. philippine sinamay, 2006 [cit. 2022-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-05. (anglicky)
- ↑ (anglicky) Filament z abaky Archivováno 2. 12. 2008 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abaka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo abaka ve Wikislovníku- (anglicky) Abaca Fiber (Manila Hemp)
