Tání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o fyzikálním jevu. Další významy jsou uvedeny na stránce Tání (rozcestník).
Tání kostek ledu ve sklenici (50 minut)

Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu. Opačný pochod – změna kapaliny v pevnou látku – se nazývá tuhnutí. Dle Ottova slovníku naučného se pojem tání používá pro led a sníh (led a sníh taje). Avšak pro kovy a minerály se používá pojem tavení (železo, hliník aj. se taví).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

K tomu, aby pevná látka začala tát, je třeba ji zahřát na teplotu tání. Ta je u různých látek odlišná. K tomu, aby látka zahřátá na teplotu tání roztála, je třeba ji dodat energii, která odpovídá skupenskému teplu tání.

Tání má jiný průběh pro krystalické látky a amorfní látky. Krystalické látky tají při konkrétní hodnotě teploty tání, zatímco amorfní látky přechází do kapalného skupenství spojitě v určitém intervalu teplot. Nemají tedy přesně daný bod tání, ale při zvyšování teploty postupně měknou. Toto měknutí je důsledkem postupného snižování viskozity. U amorfních látek tedy nelze určit přesnou hranici mezi tím, kdy je látka ve skupenství pevném, a kdy je ve skupenství kapalném.

Objem tělesa se obvykle při tání zvětšuje, teplota tání tedy s růstem tlaku stoupá. U některých látek se však jejich objem při tání zmenšuje a teplota tání tedy s rostoucím tlakem klesá. Tento jev lze pozorovat např. u vody, o čemž se lze přesvědčit např. pokusem s regelací ledu.

Za jistých podmínek může existovat pevná fáze i za bodem tání. V tom případě mluvíme o přehřátí pevné látky.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]